KakuHida aneb s láskou si nelámejte hlavu 10

15. 10. 2009 | † 07. 02. 2011 | kód autora: f0A

"Hidane," začal Kakuzu schváceným hlasem. Hidan jen něco zamumlal. "Promiň, jestli sjem to přehnal, ale udělal jsem, co jsem ti na očích viděl," zalhal. Měl sice v plánu mu při sexu působit bolest, aby mu pomohl vyvrcholit, ale šukat ho mezi střepy původně neplánoval. Situace pro něj ale byla neúnosná a on prostě musel svému tělu vyhovět. Hidan zase jen něco mumlal. Kakuzu se k němu naklonil.
"Cos říkal?"
...mumly, mumly...
"Cože?" naklonil se k němu ještě víc. Všimnul si, že se mu po tvářích řinou slzy. Odhrnul hranou ruky střepy nalevo od něj a posadil se k němu. Vzal jeho hlavu do náručí a začal ho hladit po vlasech.
"Prosimtě, vždyť to přeci nebylo zas tak strašný. Pojď – zabijem někoho a ono se ti to hned zahojí," navrhnul vesele. Hidan se napřímil a podíval se mu do očí. Tvářil se vážně uboze.
"Na to ti seru, o tohle nejde... Jde o..." nedořekl a znovu se rozvzlykal. Kakuzu to absolutně nechápal.
"O co?"
"O Jashinismus! Zakazuje nám si jen tak pošukávat po světě!" zařval Hidan co mu líce stačily. "Teď mě kvůli tvýmu pitoomýmu sadismu vyhodí z Jashinova spolku! Proč si jako mylsíš, že tak krásnej a sexy chlap jako já je v mým věku panic?!"
"Mno... myslel jsme, že je to jen proto, že jsi gay-"
"Nejsem!"
"-ale kdžy o tom tak přemýšlím, možná na tom něc bude. Ale proč jsi mi teda něco kurva neřekl dokud jsme toho mohli nechat?! To jsi takovej kretén, že jsi na to zapoměl?!" naštval se Kakuzu. "To ty mě celou dobu svádíš o sto šest a teď taky fňukáš jak malá děvka!"
"Debile, nemohl jsme si prostě pomoct!" Vstal naštvaně Hidan a šel do kuchyně, vyndavat si střepy z rukou.
"Bylo to silnější než moje víra – neříkej žes to taky nechtěl!" pořvával na Kakuza z kuchyně. Kakuzu musel přiznat, že i on se nechal tak trochu unést.
"Vidíš a na mě si stěžuješ!" řval an oplátku Hidan. Kakuzu chvíli rozdýchával záchvat
vzteku, který se na něj řítil, a potom pomalu vstal, prokličkoval mezi rozbitým zrcadlem a šel za Hidanem do kuchyně.

"Hele, víš co? Teď jsme si kvit – kvůli tobě jsme já přišel o peníze a ty zase o toho tvýho milovanýho Jashina. Nesmažem dluhy? Víš, teď bysme už konečně mohli začít žít jako manželé,"  vtíral se Kakuzu, protože představa, že by mohl Hidana takhle šukat denodenně ho neuvěřitelně lákala. A Peníze – pche, sežene je znovu, není přeci idiot! Hidan se na něj nevěřícně podíval.
"Pche, nech si svoje manželství – tohle je mnohem důležitější! Ty si peníze vyděláš znova – navíc já jich mám plno a nevěřím že mě o ně neobereš při první příležitosti – ale já teď budu muset jet do Jashinova chrámu a odprosit ho, jestli mi to vůbec odpustí."
"Víš co?" začal Kakuzu z jiného konce, "tak ty mi dáš svoje peníze a já tě vezmu do toho chrámu a pak si budem kvit, bereš?" navrhnul s očima doširoka otevřeným...

.... Musel se hodně přemáhat, aby nevybuchnul, podlézat někomu jako je Hidan pro něj bylo utrpení. Jeho manžel se rozzářil jako právě upalovaná žena nařčená z čarodějnictví.
"Kakuzu, ty jsi zlatíčko," řekl nadšeně a vrhl se mu kolem krku. Kakuzu ho prudce odstrčil.
"Hele, nech si ty teploušký-"
"Nejsem gay!"
"-kecy. Dělám to jen kvůli penězům," zalhal. Hidan našpulil rty.
"Dobře, užij si to. Zítra odjíždíme, jasný?"
"Jo, fajn, klidně... Pro prachy udělám cokoliv," řekl Kakuzu a jal se se oblékat.
"Kam jdeš?" zeptal se Hidan přihlouple. Kakuzu ukázal na dveře od ložnice.
"Musím jít pro matrace, ať máme kde spát," odvětil mile. Hidan se jen usmál.
"Jasně, vyber nám nějaký hezký!" křičel Hidan za Kakuzem, který ale už zmizel za dveřmi.

"Crrrrrrrrrr!"
"Jo, už jdu," zahlaholil Hidan. Zvonek ho vyrušil, když si zrovna lakoval nehty na nohou, takže ke dveřím došel zvláštní opatrnou chuzí s prsty co nejvíce roztaženými.
"Kdo tam?" zeptal se ze zvyku.
"Otevři kreténe!"
"Jo, jasně, Kakuzu," zabručel a otevřel dveře dokořán. V tu vteřinu mu byla do obličeje vmáčknuta matrace.
"Hidane, dělej, zalez dovnitř," zatlačil ho Kakuzu až do obýváku. Prudce zabouchnul a udýchaně se posadil na botník.
"Co je, vole?"
"To bys nevěřil, co tvoje máti udělala. Šel sjem si klidně po městě a najednou koukam, že na mě všichni nějak divně civí. A pak jsem to uviděl – Naše podobizny s nápisem WANTED na každým rohu!" rozhodil Kakuzu rukama. Hidan protočil oči a praštil se do čela.
"ProJashina... měl jsem to tušit," vzdychl a odtlačil matraci do obýváku. "Tos neviděl, jakou akci udělala, když jsem utekl z domova a dal se k Akatsuki."
"Mno... Jasný je, že dneska jsme tu poslední noc. Hned brzo ráno vyrazíme pryč. Jdu se sbalit, tak dej ty matrace tak, aby se na nich dalo spát. A povleč peřiny," naporoučel si Kakuzu a jal se ke kufru ležícímu mezi robzitými talířy v kuchyni. Hidan sice mumlal něco o otrokářským starým parchantovi, ale dělal, co se mu řeklo. O chvíli později už měli sbaleno a připraveno na spaní. Kakzu odešel do koupelny a Hidan si mezitím lehnul na provizorní lůžko. Na sobě měl jednu z Kakuzových velkých košil, takže sice nebyl úplně nahý a dole mu koukalo všechno možné. Kakuzu dělal, že si toho nevšímá, ale Hidan moc dobře věděl, že se díval, když se shíbal pro povlak na polštář. Stočil se do klubíčka a obejmul si kolena. Po tom, co se stalo stál mezi dvěma mlýnskými koly – nevěděl, jestli je pro něj důležitější láska nebo víra.
"Kakuzu," zavolal. Jeho hlas zněl trochu uvzlykaně.
"Ano?" ozvalo se z koupelny a voda ustala v bubnování na dlaždičky a Kakuzovo nahé tělo.
"Prosím, vrať se sem," zaúpěl Hidan. Ptom si uvědomil, že zní jak uzkostlivá manželka a dodal: "Je tu zima jak v prdeli!" Snažil se dodat svému projevu mužnost sprostými slovy, ale Kakuzu se jen jízlivě zasmál.
"Mno, jestli myslíš tu tvojí, tak v tý je příjemné teplíčko," řekl a zahýbal obočím. Hidan se napřímil do sedu a vrazil pěstmi do peřin.
"Nech toho, chováš se, jakobysme byli nějaká rodinka buzniček! To už zavání úchylárnama – okamitě toho nech nebo odejdu!"
"Tak padej!" řekl Kakuzu a očekával, co na to jeho manžel řekne. Hidan chvíli váhal.
"Teď... se mi nechce! Venku prší a já nesnáším louže!" vykřiknul na svou obhajobu. Kakuzu se po pohledu z okna na jasnou letní noc rozesmál. Hidan si uraženě lehnul a zakryl se celý až po bradu. Kakuzu si, pořád se smíchem, sedl na svou matraci a naklonil se, že Hidana políbí. Hidan se vzdorovitě zavrtěl a přetáhnul si peřinu přes hlavu, čímž si odkryl nohy. Kakuzu se k nim sklonil a políbil mu palec pravého chodidla. Hidan vyskočil na nohy, jakoby si místo v posteli ustlal v mraveništi a uvědomil si to, až teď. Kakuzu se tomu chichotal jako Aťka Janoušková. Pomalu vstal a přešel k němu. Hidan zacouval pozpátku jako rak úplně do rohu. Kakuzu se blížil...
"Ne, Kakuzu, jednou mi to možná projde, ale-" nedořekl, protože ústa mu zacpala chapadla. Kakuzu si ho dotáhnul až k sobě, Hidanovo zmítající se tělo cestou rozrážělo střepy a zbytky koberce. Když ho měl u sebe, sevřel ho pevně v pažích.
"Nech toho, děláš si to jen ještě horší. Uklidni se nebo zažiješ něco, cos ještě nezažil," varoval ho jemně.Hidan an to ale reagoval ještě vehemetnější obranou.
"Mno, jak chceš," vzdychnul si Kakuzu a pevně ho svázal. Jeho řev za chvíli probudil sousedy – jeden z nich se rovnou hnal ke Kakuzovým dveřím.

"Crrrrrrr! Crr! Crrrrrrr!" vyřvával zvonek a budil ty sosedy, kteří znovu usnuli. Kakuzu an chvíli Hidana pustil, ale chapadla na něm nechal, nechtěl, aby mu utekl a zamknul se v koupelně (nevšimnul si totiž zatím, že dveře do koupelny jsou na třísky). Hodil na sebe župan a šel otevřít.
"Dobrý večer," pozdravil mile a snažil se svým mohutným tělem zacpat škvíru ve dveřích tak, aby nebylo vidět dovnitř. Soused se na něj zašklebil.
"Rušíte mojí manželku, nemůže u toho řevu vůbec žehlit," vyhrknul na Kakuza a poplival ho při tom. Kakuzu se podivil.
"Ona žehlí? Je skoro půlnoc," namítnul. Soused párkrát frnkul a zacukalo mu v pravém ok...

....
"Nežehlí... Ale mohla by!" zařval a píchnul Kakuza prstem do hrudi, "radši se ztište!" Kakuzu se chtěl bránit, ale soused už odcházel.
"Jo, vám taky dobrou noc," křikl za ním, "debile smradlavej," dodal směrem k Hidanovi. Ten se ale jen ublíženě ksichtil. Kakuzu zavřel dveře a odpoutal ho. Hidan padl na zem a ztěžka oddychoval.
"Debile," zamumlal a usnul. Louže moči pod ním už začala vysychat.
"Teda... A to jsme ho jen zlochtal," zavrtěl Kakuzu hlavou a odnesl ho do koupelny. Tam ho osprchoval, zabalil do ručníku a dal zpátky do postele. Ještě ho políbil na čelo a potom ho pevně objal. V tu ránu spal jako nemluvně. Druhý den je oba čekala dlouhá cesta...

Zobrazit další články tohoto autora

Další články z rubriky sex

Související články

Copyright © 2008-2018 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.