KakuHida aneb s láskou si nelámejte hlavu 12

29. 10. 2009 | † 07. 02. 2011 | kód autora: f0A

Tento díl bych ráda věnovala všem mým čtenářkám, především Nagashi neko a Lucy-chan.

Holky, kdybyste mě tak netlačily, tak ybch se k tomu psaní za celej tejden nedostala. x)

Asi po dvaceti dlouhých minutách řev utichnul a Kakuzu s Hidanem se rozhodli vejít dovnitř. Otevřeli dveře a co nejrychleji se protlačili k volné lavici. Hidan se namáčknul k okýnku, Kakuzu zůstal bokem k uličce, aby ho kdyžtak bránil rejpuchtivým dívkám. Ty ale vypadaly, že už se uklidnily na svou obvyklou míru šílenství – seděly v hloučcích, vzrušeně si o nich štěbetaly a bez kousku studu rukama dělaly gesta naznačující anální sex. Kakuzu se od nich radši odvrátil a zadíval se na dva muže, sedící naproti nim. Jeden z nich seděl u okna, zíral z něho a ruce měl položené na stolečku. V jedné svíral černou naleštěnou pistoli, druhou měl položenou hned vedle a malíčkem nerytmicky ťukal do stolu. Vypadalo to, že má v prstu tik. Druhý se v klidu opíral o opěradlo, dlouhé hnedé vlasy schované za černou čelenkou s červeným Jashinovým znakem. Vpadal klidný, pohupoval nohou. V levé ruce držel cigaretu a občas si nabral plnou pusu kouře, který poté vypouštěl v krásných kruzích po vlaku. Za pár minut si muž s čelenkou jakoby náhodou všiml Kakuza s Hidanem.
"Ahoj..." řekl klidně, až flegmaticky, mluvil docela zhuleně. Hidan se vzmohl alespoň zvednout koutek úst. V tom druhý muž trhnutím otočil hlavu na ně a tiklo mu pravé oko.
"Ahoj!" řekl rychle, že mu skoro nebylo rozumět. Potom palcem roztočil zásobník pistole a vysypal z něho náboje. Rozložil je na stole.
"Ka m cestujete?" zeptal se druhý zpomaleně.
"Do chrámu Lorda V. Jashina," oznámil Hidan, trochu se mu ulevilo. Druhý nabil pistoli jen na jeden náboj, roztočil zásobník a přiložil jí flegmatikovi ke spánku. Stlačil kohoutek, ale zbraň jen cvakla naprázdno. Potom jí přiložil ke své hlavě a znovu cvakl na prázdno. Namířil na jednu Yaoistku a zbraň vystřelila.
"Kreténe! Víš, jak ta prostřelená hlava bolí?!" křičela střelená dívka.
"Potre fená husa..." řekl flegmatik, ale potom se na to asi vykašlal, věta byla zdřejmě příliš dlouhá. Druhý muž znovu nabil pistoli a namířil na Kakuza. Hidan vyskočil a strčil do zbraně, takže další Yaoistka měla díru v hlavě. Hidan si oddychl skoro víc než Kakuzu. Muži znovu zatikal malíček a zamračil se.
"Onneninesmrtelnej?!" vyhrkl. Hidan zamrkal.
"Takže von asi ne bude Jashinista ..." řekl flegmatik a vytáhl si zpod saka svůj Jashnivův znak. Druhý hned taky a potom upřel tikavý pohled na Kakuza.
"TakžetyjakonejsiJashinista? Codělášvtomhlevlaku?!" vykřikl. Pár dívek se otočilo za Kakuzem a krůček k němu přistoupili. Kakuzu něco zakoktal, nevěděl co má říct. Ostatní vypadali, jakoby ho každou chvíli chtěli ukamenova...

.... Hidan se rozhlížel po tichém davu, který se přibližoval a zužoval kruh okolo Kakuza. V tom zasáhl.
"My jedeme do chrámu, tady Kakuzu se chce stát Jashinistou, tak jsem ho chtěl doprovodit," řekl přesvědčivě. Všichni se začali usmívat a podávat Kakuzovi ruce s gratulací a přívětivým přijmutím v Kultu. Kakuzu si oddychl a tiše Hidanovi poděkoval za duchapřítomnost.
"Takže von bude Jashi nista... To je hezký..." řekl muž s dlouhými vlasy. "Já jsem Bolton a tohle je můj hetero-druh Tro oy... Jedeme do chrámu slavit... Narozeniny naší pra-sé...střenice..."
"Jo,jedemtam.Jedem.Oba.Slavitjejínarozky.Jo," potvrdil jeho bratr. Hidan si až teď, po dlešíím pozorování, všimnul, že jsou si neuvěřitelně podobní a napadlo ho, že kdyby nebylo vlasových, rozdílů, byli by skoro stejní. Určitě jsou tedy dvojčata. Troyovi párkrát mocně tiklo v prstech, čímž se stisknula spoušť pistole, kterou volně držel v pravé ruce. Náboj prostřelil okno a skončil kdesi venku. Kakuzu se chvíli bál, že sem kvůli tomu přijde strašidelný průvodčí, ale okno se po chvíli samo zacelilo, jakoby to byla regenerující se rostlina. Udiveně na to poukázal.
"Hehe, to víš, Jashin-" řekl a všichni ve vlaku na chvíli ztichli(dokonce i... Yaoistky!), přiložili si Jashinův znak ke rtům a krátce se pomodlili. "-není žádná lemra. Náš kult má samý takovýhle vymazlen vychytávky." Všichni souhlasně přikyvovali.
"Jooo.... Třeba ty automaty na žve ejkačky jsou dobrý...." protáhnul Bolton. Troy se krátce řezavě zasmál a horlivě souhlasil. Potom spolůu rozvinuli rozhovor – jeden protahoval každou samohlásku a dával si půl minutové přestávky mezi slovy, druhý mluil tak, že se těžko rozeznávaly od sebe. Kakuza to přivádělo k šílenství,a le nedovolil si na sebe upoutávat pozornost nějakými výtkami ve společnosti tolika... Yaoistek...
"Debilové pitomí, ani mluvit neuměj, sračky Jashinistický... Ale aspoň už vím, proč Hidanovi tolik vadilo, že si ho pletu s Yaoistou. A ani ten vlak není špatnej, sedačky pohodlný... Proboha, proč na mě ty holky tak civí?! Seme?! Co to je?!" ptal se sám sebe v duchu Kakuzu. Dívka sedící vedle něj právě se slinou u úst sledovala jak Hidan klimbá na jeho rameni. Jedna její brýlatá kolegyně se k ní přitočila a do ucha jí pošeptala až příliš nahlas: "Za chvíli projedeme zatáčkou – odstředivá síla způsobí, že mu spadne do klína! To bude lepší než druhá série Gravitation!"
Kakuzu protočil oči.
"Ach jo, krávy jedny nadržený... Jsou horší než toulavý feny, ty alespoň hecuje pes jedinej, ne dva najednou! Co mám dělat – jestli an mě Hidan fakt spadne, tak se z toho poserou a já přijdu o uši, zase jestli ho odstrčím, tak od nich dostanu přes držku... Jsou horší jak hejno kobylek! Hmm... radši ho vzbudím..." přemýšlel Kakuzu. Pomalu přesunul ruku mezi ně dva a opatrně, tak aby to nikdo neviděl, ho štípnul.
"Eh...ha..." zamumlal Hidan a pár dívek omdlelo. Kakuzu ho štípnul silněji.
"Neštípej mě do prdele!" křiknul na něj v polospánku.

Celý vlak se kymácel ze strany na stranu a skoro se neudržel na kolejích. Usměvavý průvodčí, kterého se Kakuzu prve tolik leknul, stál v řídící kabině a protáčel všechny oči v sloup. Otevřel dvířka na zdi s velikým nápisem JEN VE STAVU NOUZE a odhalil tak dvě záchrané páky. U jedné byl nápis V PŘÍPADĚ OHROŽENÍ POŽÁRU, tu ale rukou minul a přesunul se k té větší s nápisem V PŘÍPADĚ ROZVÁŠNĚNÍ YAOISTEK. Chytil za ní a silnou rukou trhnul dolů. Všechny tři vagóny se zaplnily ledovou vodou, která se ale téměř ihned vypařila, za což byl jediný smrtelník, Kakuzu, moc rád. Nechtěl se utopit v přítomnosti takových úchylaček, nebyl sice zastánce příliš důstojého zacházení s mrtvolami, ale to, že prodal urnu své babičky neznamenalo, že promíjí nekrofilii, a nevadilo by mu, kdyby ho ty chlípné Jashinistky zhanobily. Ale což, už je skoro noc a když budou spát, bude s nimy možná k vydržení. Celý den si buďto povídal s Hidanem nebo poslouchal iritující rozhovor jeho dvou kolegů a moc se těšil, až bude mít v noci klid na to pořádně přemýšlet...

Okolo deseti večer si s Hidanem vyměnili místa, což Yaoistky velmi rozohnilo, ne však tolik jako když ho tak neuvážně ošahával. Za chvíli se vrátily ke sledování nechutností na svých laptopech a pouštění si příšerných písniček o Gayích. Zacpal si chapadly uši a snažil se to přečkat. Zíral chvíli z okna, chvíli na spícího Hidana... jak byl roztomilý, když spal. Pořád jeli podzemím a okolo bylo vidět jenom potrubí a tma. Stále byla spirálovitá, ale nyní v ní Kakuzu sem-tam zahlédl netopýra nebo něco červeného, co proletělo kolem vlaku. Jak asi může vypadat Jashinův chrám? Asi vlhké doupě s plno sochami, starými, rozpraskanými sochami toho jejich slavnýho Jashina. Ale já vlastně nevím, jak Jashin vypadá, nikdy mě nenapadlo o tom přemýšlet. Já vlastně ani v Jashina nevěřím, to jenom Hidan má furt ty svoje náboženský kecy. Otočil se na něj, ale nedokázal se na něho zlobit. Proč nemůže Hidan spát častěji? Je tak sladkej... šmarja, měl bych se ovládat, když na něj budu zírat, začnou ty krávy ječet... mohly by ho probudit.

Přibližně o půlnoci zaklapla poslední Yaoistka svůj notebook a lehla si na pohodlnou sedačku k ostatním. V tu ránu usla, není divu, když se tak pozdě dívá na Boku no Pico... mno, ale celý vlak přeci jen nespal. Kakuzu stále ještě zíral z okna. Potrubí už zmizelo ale ty zpropadený vlhký zdi z pískovcových kamenů n...

.... Tma se dál točila ve spirálách a ty rudé věci létající okolo zrychlili a přidali na intenzitě náletů. Vlak zrychluje. V tom se začal tunel prosvěcovat a Kakuzu si všiml, že strop a zdi tunelu jsou plné netopýrů. Byly jimi přímo poseti, jeden vedle druhého. A v tom Kakuza osvětlil měsíc. Zakryl si oči, protože v tunelu byla úplná tma a dokonce i chabý svit měsíce teď pálil v očích. Za chvíli si ale oči odkryl a díval na něco nádherného. Jeli podél moře a moře bylo krásné. Měsíc se v něm odrážel a voda vypadala jako tekuté diamanty nádherných modrých barev. Kakuzu hlesl úžasem a chtěl vzbudit Hidana, ale potom se rozhodl ho nechat spát. Přeci jen, musí být unavený.  Zadíval se ještě zpět, do tunelu. Tma z něj vylétávala ven a obtáčela vlak, mísila se s diamantovým mořem a výřila ho. Modrý měsíc na chvíli, jen na malý okamžik dostal zářivě rudou barvu,  jako zapadající slunce, ale potom převládla nad temnými spirálami měsíční modř a tma se vrátila zpět do tunelu. Kakuzu to ohromeně sledoval... jestli se mu to jen zdá... tak je to ten nejkrásnější sen v celém jeho životě...

Ráno Kakuz vzbudil usměvavý průvodčí, který mu třásl ramenem.
"Pane, vstávejte," řekl milým hlasem, když otevřel oči. Potom natáhnul ruku, aby probudil Hidana,a le Kakuzu ho zarazil.
"Nechte ho spát, já si ho vzbudím. To už jsme na konci cesty?" zeptal se a protáhnul si ruce. Usměváček zamrkal všema očima a přikývnul.
"Radil bych vám dostat se z vlaku dříve, než probudím ty dívky. Bývají trochu rozjívené," poradil mu a přešel ke dveřím. Kakuzu se rozhlédl a shledal, že když Yaoistky spí, jsou docela milé. Když se přesvědčil, že všechny tlučou špačky, vyzvednul Hidana dop náruče a vynesl ho ven před vlak. Ocitnul se na nádherném dvoře, kde už čekali Troy s Boltonem.
"Ahooj, koukám, že máš pořá ádně naloženo" pozdravil ho Bolton a ukázal na Hidana. Kakuzu si uvědomil trapnost situace a shodil ho na zem. Hidan se s trhnultím probudil a vykřiknul. Všichni se ostražitě otočili na vlak, který náhle začal vibrovat, jak v něm Yaoistky dupaly.
"Křik Ukehóó! To je MOE!" řvaly. Situaci zachránil usměváček. Postavil se před vlak, ukázal ke chrámu a silným hlasem pronesl: "Nelíbá se támhle náhodou Pico s Ayasem?"
Okolo nich se prohnal šílený ječící dav a málem je udupal, zvířený prach jim vniknul do očí a úst, takže se rozeštkali.
"To je hrozný," kašlal Kakuzu, "jak můžete být s těma holkama v jednom kultu? Vždyť vás musí akorát tak srát! Navíc, myslel jsem, že Jashinismus je výhradně chlapská záležitost."
"Mno právě," řekli všichni tři vyznavači současně a se svěšenými hlavami se otočili k odchodu. Kakuzu jen pokrčil rameny a následoval je.

Hidan se před chrámem zastavil a políbil svůj přivěšek. Něco si zašeptal a všel dovnitř. Kakuzu se chtěl vydat za ním,a le ti dva ho zastavili.
"Hele,ještěnejsiJashinista,nesmíštam?" vyhrknul na něj Troy. Každý ho chytil za jedné strany za rameno.
"Mytětuzatímprovedem,nežsekmošvrátí," řekli a táhli ho za sebou. Troxy chodil rychlými malými krůčky, Bolton protáhlými dloouhými kroky, které mu ale trvaly hrozně dlouho. Dohromady šli oba přibližně stejnou rychlostí, takže Kakuza netrhali, jak se obával.
"A kam šel Hidan?" zeptal se skrývajíc obavy o něj.
"On asi šéél do Jashinovy komory," řekl Bolton.
Ůjo,takmůžešjednouzaživot,jítsipromluvitpřímosJashinem," dodal Troy. Kakuzu se podivil.
"To si jako vážně promluví s bohem?"
"Proč né, Lord V. Jashin se neostý ýchá... se s námi bavit."
"Aha. Tak to je dobrý..."
"Jo,jáunějužbyl," vyhrknul Troy a trošku zrudnul.
"Pročpak?" zeptal se Kakuzu s nehraným zájmem. V duchu doufal, že půjde taky o sex.
"Ále... Tady Troy omylelm rozbil Jashinův znak, když se pral s jednou Yu uristkou," řekl Bolton a velmi pomalu se zasmál. Troy se zastavil a střelil ho mezi oči, rána, která se mu v hlavě vytvořila, ale téměř ihned zarostla. Kakuzu s ejich začal trochu bát, ale nechtěl vypadnout z konverzace.
"A kdo jsou ty Yuristky? Něco jako Yaoistky, jsou taky v Kultu?" zeptal se.
"Jejich prá ávej opak, Yaoistky jsou udělaný do chlapů, Yuristky jsou... lesbický feministky. Je s nima sranda ais jako s Troyovou Gladys," řekl a ukázal na pistoli. Troy se krátce řezavě zasmál a znovu ho střelil, ale tentokrát tak nešikovně, že se kusy mozku rozstříkly na zeď chrámu za ním. Všichni tři se zastavili a chvíli an ten sliz zíral. Potom se Troy rozesmál a pokrčil rameny.
"Ajámyslel,žežádnejmozeknemáš," zahlaholil a tomu se zasmál i Bolton. Kakuzu se párkrát nervózně uchechtnul a radši je hnal, aby pokračovali.

Hidan vešel do úplně černé místnosti. Když dovnitř dolehlo světlo z otevřených dvěří, všimnul si jedniné židle v jejím středu, na kterou se posadil. Chvíli tam čekal ve tmě.
"Ne, Jashin se na mě vykašlal, zradil jsme ho a on se teď neukáže," začal se po chvíli bát. V tom se ale rozsvítilo světlo. Prudce vstal ze židle a rozhlédnul se. Všude okolo bylo jen bílo. Otočil se, aby se zase posadil, ale židle už za ním nebyla. Chvilí se poděšeně rozhlížel, když tu uslyšel velice vzdálené kroky. Z mlhy se začala vynořovat postava, čím ybla blíž, tím byla zřetelnější její ohromná velikost. Když došla k Hidanovi, byla už tak šestimetrová. Hidan okamžitě kleknul na kolena a čelo přitisknul na zem. Neznámá síla ho ale zvedla na nohy.
"Nech toho, ušpiníš si kolena," ozval se nádherně klidný a mocný Jashinův hlas.
 

PS: Postavy Troye a boltona(podobnost s HSM čiště záměrná :D) patří mojí milované Imouto Papačce. Bez svojí sestřičky bych už nevěděla jak dál a hodí se to do příběhu, ne?

PPS: Podle mých výpočtů už zbývají do úplného konce tak tři až pět dílů. Pořiďte si balení kapesníčků, žádný násilný prodlužování nebude. Ale možná, když budete míét zájem zkusím to s druhou sérií.

Zobrazit další články tohoto autora

Další články z rubriky sex

Související články

Copyright © 2008-2017 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.